GNM: TERAPIE V GERMÁNSKÉ NOVÉ MEDICÍNĚ
Stručné shrnutí
Přeložil: Vladimír Bartoš
Dr. Hamer: „Mnozí z nás někdy zažijí konflikt a dostanou rakovinu, ale to je normální součást života a vůbec to není tak špatné, jakmile člověk pochopí principy pěti biologických zákonů. I když se někteří lidé obávají, že GNM nepřijímá konvenční lékařské (ne)názory, brzy je přesvědčí síla logiky, krása a obecně zdravý přístup terapie GNM.“
Praktická aplikace Germánské Nové Medicíny začíná dobrým pochopením Pěti biologických zákonů. Když si uvědomíme, že každý symptom, včetně rozvoje rakoviny, je součástí Smysluplného Biologického speciálního programu, pak máme situaci absolutně pod kontrolou. Jsme schopni rychle překonat jakoukoli paniku nebo strach a zabránit tak novým konfliktním šokům a novým symptomům, včetně nové rakoviny. Osvobozeni od strachu se můžeme plně soustředit na řešení konfliktu.
Obecná odpověď na to, jak konflikt vyřešit, samozřejmě neexistuje, protože řešení konfliktu vždy závisí na individuálních okolnostech. Praktické řešení je však obvykle nejlepší a nejtrvalejší. Vzhledem k tomu, že symptomy hojení jsou vždy úměrné míře konfliktní aktivity, je nejdůležitějším krokem zmírnění intenzity konfliktu. Snížení intenzity konfliktu, například nalezením dílčích řešení, změnou postoje nebo odvedením pozornosti, snižuje symptomy na orgánové úrovni. Menší „konfliktní masa“ tak také poskytuje lepší podmínky pro přechod do fáze hojení. To je preventivní medicína v té nejlepší podobě!
Během konfliktně aktivní fáze se zřídkakdy objevují znatelné fyzické příznaky. Rakoviny, které se v tomto období vyvinou, například rakovina plic, rakovina prsní žlázy, rakovina prostaty, rakovina dělohy, rakovina tlustého střeva, rakovina jater nebo rakovina slinivky břišní, jsou obvykle odhaleny pouze při běžných preventivních prohlídkách (PSA-testy, mamografy, Pap-testy), prostřednictvím strategií „včasného screeningu“ nebo lékařských vyšetření zaměřených na zjištění, zda se rakovina „nerozšířila“ (rentgen plic, testy hustoty kostí, orgánové skeny a nejrůznější „-oskopie“). Není třeba dodávat, že tyto postupy mohou vyvolat nové konflikty, jako jsou konflikty strachu ze smrti, vyděšení a strachu, konflikty sebehodnocení a podobně, a způsobit tak další příznaky, včetně dalších případů rakoviny.
Dr. Hamer: „Co se týče diagnostiky rakoviny, asi 40 % rutinních vyšetření odhalí staré zapouzdřené nádory, které by měly být ponechány bez zásahu. Pokud diagnóza vyvolala nějaké konflikty, například konflikt strachu ze smrti nebo konflikt sebehodnocení, je třeba tyto konflikty řešit. V každém případě nikdy není důvod k panice nebo strachu z ‚metastazujících nádorových buněk‚“.
Pokud jde o léčbu konfliktně aktivních příznaků, je nejdůležitější najít strategie a způsoby, jak související konflikt vyřešit a jako další, ale stejně důležitý krok se připravit na hojivé příznaky, které jsou předvídatelné! Čím dříve se GNM naučíme, tím lépe jsme na léčení připraveni. Když se očekávané příznaky hojení konečně dostaví, nebudou vyvolávat strach ani paniku, ale spíše je budeme vítat s pocitem úlevy.
FÁZE HOJENÍ
Nízká energie, únava, bolesti hlavy, otoky, bolesti, záněty, horečka, noční pocení, hnis, výtok (případně smíšený s krví), takzvané „infekce“ a některé druhy rakoviny jsou typickými příznaky, které naznačují, že související konflikt byl vyřešen a že korelující orgán nebo tkáň nyní prochází přirozeným procesem hojení. Většina „nemocí“, včetně rakoviny, jako je rakovina mlékovodů, rakovina děložního čípku, rakovina průdušek nebo non-Hodgkinův lymfom, jsou tedy „léčeny“ – jak alopatickou, tak naturopatickou medicínou – v době, kdy jsou již v procesu hojení!
Chemoterapie a ozařování jsou brutální a agresivní útoky na tělo, které se snaží uzdravit.
Dr. Hamer: „Pokud byl pacient seznámen se všemi fakty, nemusí se již nechat děsit svými příznaky. Nyní je může plně přijmout jako hojivé příznaky, kterými jsou – všechny dosud vyvolávaly strach a paniku. V největším počtu případů celá epizoda proběhne bez vážnějších následků.“
Schopnost rozpoznat, že velmi specifické symptomy, včetně některých typů rakoviny, indikují proces hojení a že související konflikt byl vyřešen, také zabraňuje novým konfliktním šokům a tím i vzniku dalších symptomů.
Ti, kteří se o GNM dozvědí až po stanovení diagnózy, jsou často v zoufalé situaci, zejména pokud jim byla diagnostikována rakovina. Vyděšeni „zhoubnou“ nemocí a vyděšeni tím, že by rakovina mohla „metastázovat„, se zmítají mezi doktrínami staré medicíny a Nové medicíny doktora Hamera, která je ujišťuje, že rakovina má vždy biologický význam a nikdy není důvodem k panice. Jak říká Dr. Hamer: „… být takto zmítán sem a tam mezi nadějí a panikou je pro pacienta nanejvýš obtížná situace a příčina těch nejhorších komplikací“. Strach způsobuje stres, který škodí uzdravení. Strach odčerpává z těla jeho hojivou energii. Panika vyvolává v těle nové konflikty a reakce, které brání procesu uzdravování. Typickou reakcí je například zadržování vody („Syndrom„) jako důsledek „existenčního konfliktu“ nebo „konfliktu hospitalizace„.
Germánská Nová Medicína není jen novým paradigmatem medicíny, ale také novým vědomím. Je to vědomí, že náš organismus disponuje nevyčerpatelnou kreativitou a pozoruhodnými sebehojícími schopnostmi. Je to poznání, že každá buňka našeho těla je obdařena biologickou moudrostí, kterou sdílíme se všemi živými bytostmi.
Lékařské autority po generace zotročovaly a věznily lidskou mysl strachem z nemocí. Poznání pěti biologických zákonů nám umožňuje znovu se spojit s přírodou a znovu získat důvěru v její tvořivou a inteligentní sílu. Díky neochvějné poctivosti doktora Hamera a jeho obětavému výzkumu v posledních třech desetiletích se nyní můžeme tohoto strachu zbavit.
Žádný lék ani žádný přístroj na světě nedokáže „odstranit“ konflikt. Řešení konfliktu je také procesem učení a naší šancí růst. Víra, že bychom tuto příležitost mohli obejít pomocí léků nebo jakýchkoli přístrojů, je uzavřena v paradigmatu, které ignoruje hluboký duchovní aspekt uzdravování.
Dr. Hamer: „Skupiny a jednotlivci, kteří plagiují a falšují mé objevy, tvrdí, že GNM nemůže nabídnout žádnou terapii. Přesvědčují pacienty i širokou veřejnost, že jejich ‚terapie‘, jejich ‚léky‘ nebo jejich ‚přístroje‘ jsou aplikací Germánské Nové Medicíny. Tento klam slouží vlastním zájmům a pouze odvádí pacienty od hledání pomoci a uzdravení prostřednictvím pravdy pěti biologických zákonů. Ve více než 90 % případů se tělo uzdravuje samo.“
Lékař s opravdovým pochopením Germánské Nové Medicíny bude ctít a respektovat, že jediným skutečným „lékařem“ je pacient – ten, který se v danou chvíli léčí.
Praktik s hlubokými znalostmi GNM ví, jak podpořit proces uzdravování, aniž by do něj zasahoval nebo mu škodil. Bude si také vědom rizika příliš rychlého řešení intenzivního konfliktu a toho, že za určitých okolností je nutné konflikt NEŘEŠIT, aby se předešlo obtížné hojivé krizi. Pochopením celého procesu lze předvídat potenciální komplikace a řešit je dříve, než se stanou kritickými. Kromě toho lze naplánovat jemný zásah, který zpomalí intenzivní fázi hojení a zmírní obtížná stádia, aniž by došlo k přerušení procesu hojení. Pokud pacient a lékař spolupracují jako prostředníci přírody, může být fáze hojení pro oba krásným, život potvrzujícím procesem.
Podpora a péče rodiny a přátel jsou především tím nejcennějším darem, který může blízký člověk v tomto období dostat. Dr. Hamer s oblibou hovoří o TANCI KOLEM PACIENTA – ducha terapie GNM nelze vystihnout lépe.
Vždy bychom měli mít na paměti, že proces uzdravování probíhá současně s uzdravováním na emocionální a psychologické úrovni. Proto je třeba identifikovat koleje, které spouštějí recidivy konfliktů, aby bylo možné plně dokončit proces hojení.
„Vyčištění“ traumatických zážitků může potenciálně způsobit nástup akutních symptomů uzdravení s rizikem vážných komplikací, zejména v průběhu epileptoidní krize. Jakákoli metoda zaměřená na odkrývání a znovuprožívání starých traumat může vyvolat emoční relapsy, po nichž následují fyzické symptomy související s konfliktem – často k překvapení pacienta i terapeuta.
Afirmační cvičení mohou udržovat vzpomínku na konkrétní konfliktní situaci aktivní, což vede k opětovnému výskytu nebo chronickým stavům. Příklad: Muž utrpěl DHS, když mu zaměstnavatel oznámil, že tolik očekávané povýšení nedostal on, ale jeden z jeho kolegů. Jakmile si na tuto situaci zvykl, objevila se u něj rakovina močového měchýře („hojivý příznak“ konfliktní situace „neschopnosti označit území“). Kvůli rakovině byl nucen odejít do předčasného důchodu. Přestože byl nyní mimo kancelář (místo, kde došlo ke „konfliktu teritoriálního značkování„) a od svého kolegy (který narušil jeho „teritorium“), rakovina močového měchýře se stala „chronickou“. Ukázalo se, že kolejemi, které udržovaly konflikt v opakovaném výskytu a tím prodlužovaly hojení jeho rakoviny, byly afirmace spojené s kolegou, které praktikoval několikrát denně.
O komplikacích
Dr. Hamer: „Během fáze hojení a reparace může vzniknout řada komplikací – jak na úrovni mozku, tak na úrovni orgánů. Během vagotonické fáze je zcela normální, že se člověk cítí unavený a bez energie po dobu několika týdnů, nebo dokonce, jako v případě hepatitidy, po dobu několika měsíců.“
Mnozí pacienti, kteří jsou ještě schopni být na nohou po celou dobu konfliktně aktivní fáze rakoviny (sympatikotonie), mohou být během následné fáze hojení (vagotonie) tak unavení, že nemohou ani vstát z postele. Tento stav je však ve skutečnosti vlastně velmi dobrým znamením a je dokonce žádoucí, aby byl považován za nejoptimálnější.
Intenzivní fázi hojení obvykle doprovází výtok, noční pocení, zánět a bolest. Jakkoli lze tyto reakce považovat za normální a dokonce velmi žádoucí, mohou však také vést ke komplikacím, jako je silné krvácení nebo zhoršená funkce orgánů. Komplikace mohou nastat také tehdy, když otok ucpe životně důležité cesty, když bronchiální „karcinom“ zhorší funkci průdušek nebo když žlučové kameny zablokují žlučové cesty. Z tohoto důvodu je nanejvýš důležité, aby se komplikace nikdy nepodceňovaly.
Na úrovni mozku se většina komplikací objevuje ve fázi hojení, kdy lokalizovaný otok mozku způsobuje zvýšení tlaku v mozku – v té době musíme udělat vše pro to, aby pacient neupadl do kómatu. V této fázi pomáhá v méně závažných případech přirozené snížení otoku pitím silné kávy nebo čaje, užíváním dextrózy (hroznového cukru), případně přikládáním ledového obkladu na hlavu nebo studenou sprchou. Velmi se doporučují chladné obklady přikládané na „horké místo“ mozku, zejména v noci. Pacienti ve fázi hojení trpí nejvíce v noci, tedy zhruba do 3. nebo 4. hodiny ranní, kdy se organismus přepne do denního rytmu. Rozhodně je třeba se vyhnout přímému slunečnímu záření na hlavu, návštěvám sauny a horkým koupelím. Pokud se v této kritické fázi podávají nitrožilně tekutiny, zvyšuje se otok mozku, což může již tak vážnou situaci ještě zhoršit.
O chirurgickém zákroku
Dr. Hamer: „Operace nádoru se doporučuje, pokud jsou zasaženy životně důležité nervy, tepny nebo přívodní či vylučovací cesty, například když velký výrůstek ucpe tlusté střevo, jaterní žlučovody nebo průdušnici. K tomu dochází u 15-20 % těchto nádorů a jsou to jediné případy, kdy nádor může vést ke komplikacím. Zapouzdřené nádory, které se nepodařilo rozložit kvůli absenci potřebných mikrobů, může být nutné chirurgicky odstranit, pokud pacientovi způsobují potíže. Chirurg by však měl odstranit pouze tolik tkáně, kolik je nutné. Vzhledem k tomu, že rakovina „nemetastazuje„, není nutné řezat hluboko do zdravé tkáně.“
O lécích
Dr. Hamer: „Použití léků by mělo být zpravidla pečlivě zváženo a omezeno na naléhavé případy. Léky mohou jistě zmírnit nebo odstranit příznaky nebo zabránit komplikacím, které vzniknou během fáze hojení. Žádný lék ani žádná terapie na světě však nemůže nemoc skutečně vyléčit. Pouze pacient může „léčit“ své symptomy, protože pouze on může vyřešit svůj konflikt a pouze on může provést uzdravení!“
Aby byly léky vůbec užitečné, musí být léky, včetně bylinných a jiných naturopatických léků, stejně jako doplňky stravy, roztříděny podle dvoufázového schématu každé SBS.
Lékař pracující v souladu s GNM si bude vědom toho, že léky se sympatikotonickými vlastnostmi, jako je kortizon, posilují konfliktně aktivní příznaky a zpomalují proces hojení, zatímco léky s vagotonickými vlastnostmi, jako jsou sedativa, působí opačně.
Léky během konfliktně aktivní fáze
Dr. Hamer: „Během konfliktně aktivní fáze by měl pacient, pokud vůbec, dostávat pouze „vagotonické“ léky, které snižují stav stresu. Sedativa nebo trankvilizéry užívané po delší dobu však s sebou nesou riziko, že se aktivní konflikt změní ve visící konflikt. Rovněž drasticky snižují motivaci a energetickou sílu potřebnou k vyřešení konfliktu. Vůbec se v tomto období nedoporučují sympatikotonika, protože zesilují a prodlužují aktivní konfliktní příznaky, což může mít pro pacienta vážné následky.“
Léky během fáze hojení
Dr. Hamer: „Medikace během fáze hojení není nutná, s výjimkou asi 10 % případů.“
Antibiotika přerušují nebo zcela zastavují opravnou činnost mikrobů na hojícím se orgánu. Pokud je však mikrobiální aktivita příliš intenzivní, dočasné použití antibiotik se důrazně doporučuje, aby se předešlo komplikacím, jako je septický šok.
Kortizon, antihistaminika, protizánětlivé léky a antibiotika jsou sympatikotonické léky se stimulačním účinkem. Podávány ve fázi hojení narušují a prodlužují přirozený proces hojení a brání úplnému zotavení.
Sympatikotonické léky se však doporučují v případě intenzivní fáze hojení s možnými závažnými komplikacemi, zejména během epileptoidní krize. Vzhledem k tomu, že proces hojení je vždy řízen z orgánového relé mozku, mají sympatikotonika vliv na snížení otoku mozku. Přesto je nanejvýš důležité si uvědomit, že sympatikotonika, jako je kortizon, zvyšují stávající retenci vody, což může vyústit v závažnou situaci, protože voda navíc se zadržuje i v hojícím se orgánu („Syndrom„) a způsobuje zvýšený otok, zvýšenou bolest a potenciálně život ohrožující obstrukce orgánů, například v tlustém střevě nebo ve žlučových cestách.
Cytostatika („Chemoterapie“) jsou jedovaté sympatikotonické látky. Urychlují růst nádorů, které vznikají během konfliktně aktivní fáze. Snižují také elasticitu mozkové tkáně, která se podílí na procesu hojení. V průběhu chemoterapie se otok mozku střídavě stlačuje a rozšiřuje. Nakonec může tento „harmonikový efekt“ vést k roztržení mozkové tkáně se závažnými následky.
Cytotoxické účinky má také léčba zářením. Radioaktivita ničí zdravé tělesné buňky, včetně kostní dřeně, kde se tvoří krvinky. Pokud se organismus stihne zotavit, pak se během hojení setkáváme s leukémií (stejně jako při biologickém „konfliktu sebehodnocení“ zahrnujícím kosti).
Inhibitory angiogeneze: Teorie angiogeneze předpokládá, že rakovina stimuluje růst nových cév (angiogeneze), které zásobují nádor živinami. Předpokládá se, že další kapiláry způsobují, že se z malých „neškodných“ shluků buněk stane velký, „zhoubný nádor“. Na základě starého lékařského paradigmatu, že rakovina je „zhoubné onemocnění“, se inhibitory angiogeneze snaží zastavit to, co je ve skutečnosti smysluplný proces.
Význam zdravé stravy (viz Význam zdravé stravy)
Další texty ke studiu:
Stručné shrnutí Zdroj Přeložil: Vladimír Bartoš Dr. Hamer: „Mnozí z nás někdy zažijí konflikt a dostanou rakovinu, ale to je normální součást života a vůbec to není tak špatné, jakmile člověk pochopí principy pěti biologických zákonů. I když se někteří lidé obávají, že GNM nepřijímá konvenční lékařské (ne)názory,…