GNM: POROZUMĚNÍ KOŽNÍM NEMOCEM
Caroline Markolin, Ph.D.
Přeložil: Vladimír Bartoš
Existuje mnoho spekulací, proč je naše kůže náhle podrážděná a nemocná. Teorie sahají od genetických predispozic a citlivosti na látky v potravinách až po špatný krevní oběh a stres. Bez ohledu na to, která teorie je v módě, je konvenční dermatologie bezradná, když přijde na otázky jako např: Co vyvolává propuknutí kožního onemocnění? Co určuje jeho závažnost a délku trvání? Proč se u jednoho člověka objeví ekzém, u jiného lupénka a u dalšího opar? Proč se kožní vyrážka objeví na určité části těla? Proč je spíše na levé straně než na pravé?
Dr. med. Ryke Geerd Hamer, objevitel Germánské Nové medicíny (GNM), je první, kdo poskytuje solidní vědecký výzkum pro pochopení skutečné podstaty nemocí, včetně kožních onemocnění. Porovnáním a analýzou lékařských záznamů svých pacientů, jejich osobních anamnéz a skenů mozku (počítačový tomogram mozku) učinil Dr. Hamer překvapivý objev. Zjistil, že každá nemoc (rakovina, srdeční potíže, cukrovka, roztroušená skleróza, artritida atd.) je způsobena identifikovatelným typem „konfliktního šoku“ (ztráta, opuštění, ztráta vlastní hodnoty, atd.), který koreluje se stejnou oblastí v mozku, jež danou nemoc řídí. Stanovil také, že každá nemoc probíhá ve dvou fázích za předpokladu, že se podaří vyřešit související konflikt. První, konfliktně aktivní fáze, je charakterizována duševním a emocionálním strádáním, chladnými končetinami, malou chutí k jídlu a poruchami spánku. Druhá fáze, neboli fáze hojení, se projevuje typicky příznaky, jako jsou únava, bolesti hlavy, horečka, zánět nebo bolestivý otok.
Kvintesencí zásadních objevů doktora Hamera je, že nemoci, jako je rakovina, nejsou důsledkem špatného fungování organismu, ale jde o Speciální biologické programy, které se úspěšně praktikují již miliony let.
Na základě tisíců případů pacientů Dr. Hamer zjistil, že kožní onemocnění je vždy spojeno se „separačním konfliktem“, který člověk prožívá, jako kdyby „mé dítě, můj rodič, můj partner, můj přítel … byl odtržen od mé kůže“. Analýzy mozkových skenů ukázaly, že tento typ emoční tísně bez výjimky dopadá na tzv. smyslovou kůru, což je část mozku, která se v průběhu evoluce vyvinula v souladu s organizací stád, smeček a rodin a schopností vyjadřovat sociální a citové vazby prostřednictvím kožního kontaktu.
Odloučení od milované osoby může být emočně velmi tíživé. V přírodě je odloučení od smečky, od partnera nebo potomka z biologického hlediska nouzovou situací. Proto existuje Speciální biologický program, který organismu pomáhá tuto traumatickou událost zvládnout. Během konfliktně aktivní fáze dochází ke ztrátě epidermálních buněk, což způsobuje ztrátu citlivosti vůči dotyku. Tato „smyslová paralýza“ je přirozenou formou ochrany před dalšími traumaty tohoto druhu. V důsledku ztráty epidermálních buněk je kůže suchá, drsná a může se loupat.
Vyřešení konfliktu je bodem obratu. Spolu s hojením, které probíhá na psychické úrovni, se začne hojit i kůže a to tak, že se vředy vyplní a doplní novými buňkami. Během tohoto procesu obnovy se kůže zanítí, svědí, puchýřkuje a otéká. Kožní potíže, jako jsou ekzémy, dermatitida, růžovka, kopřivka nebo opary/herpes, jsou proto pozitivními příznaky, které naznačují, že probíhá přirozený proces hojení. Když se stav, jako je dermatitida, stane „chronickým“, znamená to v terminologii GNM, že fáze hojení nemůže být dokončena kvůli neustálým recidivám konfliktů. Terapie GNM se proto zaměřuje na identifikaci původní konfliktní situace a také spouštěčů, které přerušují proces nápravy a jsou základním důvodem, proč se fáze hojení prodlužuje. Dvoufázový vzorec všech nemocí nám také umožňuje lépe porozumět lupénce. Lupénka, tak zjistil Dr. Hamer, vždy zahrnuje dva separační konflikty. Aktivní konflikt se projevuje jako šupinatá kůže, vyřešený konflikt se projevuje červenými skvrnami. Výsledkem je známý obrázek: stříbřité šupinky na červeném povrchu.
Kožních onemocnění přibývá, zejména u dětí. Děti často trpí separačním konfliktem, když se narodí další sourozenec, když se maminka vrátí do práce, když se bojí, že by se rodiče mohli rozejít nebo když se skutečně rozejdou. Jakmile se dítě s novou situací vyrovná, objeví se dermatitida, obvykle na vnitřní straně paží. Z psychologického hlediska to ukazuje, že odloučení bylo prožíváno jako: „Už tě nemůžu obejmout!“, „Už tě nemůžu držet!“.
To nás vede k otázce, proč se kožní porucha objevuje na určité části těla. Dr. Hamer objevil ještě jedno biologické pravidlo: Zjistil, že pokud pravák prožívá separační konflikt kvůli dítěti nebo své matce, bude zasažena levá strana těla; pokud se konflikt týká partnera (všech kromě naší matky nebo našich dětí), bude reagovat pravá strana. U leváků je to obráceně. Speciální biologický program však může probíhat také výhradně na místě, kde bylo odloučení subjektivně prožito, například na tváři, na břiše nebo na kterékoli oblasti kůže, kde cítíme, že nám byla „odtržena“ milovaná osoba.
Další přirozenou významnou reakcí na ztrátu fyzického kontaktu je dysfunkce krátkodobé paměti. Tento jev známe od savců, např. koček, kdy matka již nepoznává své mláďata, která jí byla odebrána. My lidé, kteří sdílíme své prostředí se savci již miliony let, reagujeme úplně stejně. „Zapomínání“ během stavu tísně z odloučení má také biologický význam, protože pomáhá organismu zvládat emocionální trápení na psychické úrovni. Když mají tuto „poruchu“ naše děti, říká se jí porucha pozornosti (ADD), když naši starší „členové smečky“ začnou ztrácet paměť, nazývá se to Alzheimerova choroba. Pohled na naši moderní společnost však rychle odhalí, proč jsou tyto stavy stále častější.
Germánská Nová Medicína je víc než exaktní přírodní věda. Hluboké objevy doktora Hamera nám také připomínají, že jsme zapomněli žít v souladu s naší biologickou přirozeností. S tímto vědomím můžeme vědomě praktikovat „sounáležitost“ a zároveň provozovat skutečnou preventivní medicínu.
Další texty ke studiu:
Caroline Markolin, Ph.D. Zdroj Přeložil: Vladimír Bartoš Existuje mnoho spekulací, proč je naše kůže náhle podrážděná a nemocná. Teorie sahají od genetických predispozic a citlivosti na látky v potravinách až po špatný krevní oběh a stres. Bez ohledu na to, která teorie je v módě, je konvenční dermatologie…