GNM: JAK POROZUMĚT ALERGIÍM A CHRONICKÝM NEMOCEM
Caroline Markolin, Ph.D.
Přeložila: Mgr. Jana Schön
Pro Symbiózu Života upravil: Vladimír Bartoš
Léto je za dveřmi, a tak na mnoho lidí čeká „období alergií“. Často jsem si říkala, proč mají někteří lidé sennou rýmu a jiní ne? Jaké faktory určují, zda máme alergii na určitý pyl nebo jiné věci, jako např. zvířecí chlupy, některé potravinářské látky, kovy, péřové polštáře, plísně nebo cigaretový kouř?
Během několika posledních desetiletí přišla lékařská věda s řadou teorií o tom, co způsobuje alergickou reakci. Jedním z nejrozšířenějších názorů je, že alergie se u nás rozvine tehdy, když je náš organismus vystaven potíže působící látce v době, kdy je náš imunitní systém slabý. Proč ale někdo reaguje rýmou, jiný astmatem a další kožní vyrážkou?
Dr. med. Ryke Geerd Hamer, internista, lékařský výzkumník a zakladatel Germánské Nové Medicíny (GNM), vysvětluje celý alergický proces jako biologickou souhru mezi psychikou, mozkem a odpovídajícím orgánem. V roce 1981 doktor Hamer zjistil, že každá nemoc začíná šokujícím zážitkem, který nás zcela zaskočí. Tento neočekávaný konflikt nazval Dirk Hamerův syndrom (DHS) na počest svého syna Dirka, jehož tragická smrt vyvolala u dr. Hamera rakovinu. Přitom tato nečekaná událost nemusí být nikterak mimořádná – může to být neočekávaný hněv nebo se nás někdo může dotknout urážlivou poznámkou. Dr. Hamer zjistil, že v okamžiku, kdy zažijeme DHS, konfliktní šok zasáhne určitou oblast v mozku a způsobí lézi, kterou lze jasně identifikovat na CT snímku mozku jako soubor ostrých kruhových prstenců. Orgán reaguje přesně podle toho, kterou část mozku zasáhl konfliktní šok.
Podle Germánské Nové Medicíny má každá nemoc dvě fáze: během první (konfliktně aktivní fáze) pociťujeme psychickou tíseň, máme studené končetiny, malou chuť k jídlu a trpíme poruchami spánku. Pokud konflikt vyřešíme, vstupujeme do fáze hojení – tj. období, kdy psychika, mozek a orgán procházejí fází zotavení, což je často obtížný proces, kdy zažíváme únavu, máme horečku, záněty, infekce a bolesti.
Příznaky, které jsou typické jak pro běžné nachlazení, tak pro určité alergické reakce, jsou ucpaný nos, rýma a kýchání. Nosní sliznice je řízena mozkovým relé ve frontálním laloku velkého mozku. Na základě analýzy mnoha tisíc CT snímků mozku dr. Hamer zjistil, že je to přesně tato konkrétní oblast mozku, která je postižena, když zažíváme konflikt typu „tohle smrdí!“, jak to rád nazývá. Jeho zjištění potvrzují, že „Konflikt zápachu“ lze zažít v reálných pojmech, například prostřednictvím náhlého odpudivého zápachu nebo v přeneseném smyslu („to smrdí zradou“). V okamžiku, kdy dojde ke konfliktu, začne nosní sliznice vředovatět, což je proces, který obvykle probíhá bez povšimnutí. Nápadné jsou však typické příznaky konfliktně aktivní fáze: třesavka, mrazení v zádech, ztráta chuti k jídlu a určitý neklid. Jakmile ale konflikt vyřešíme – často tím způsobem, že opustíme prostředí nebo situaci, která „smrdí“ – vředovatění na nosní sliznici se začne znovu vyplňovat. Doplňování ztráty tkáně způsobuje ucpaný nos a často bolesti hlavy v důsledku otoku mozku v postižené oblasti mozku, který se také snaží hojit. Kýchání a rýma jsou tedy známkou toho, že se organismus konečně zbavuje zbytků v rámci hojivého/opravného procesu a, obrazně řečeno, toho, co ten „smrad“ způsobilo.
Když zažijeme neočekávaný konfliktní šok, naše mysl je ve stavu akutního uvědomování si. Naše podvědomí zažívá zvýšenou ostražitost, zachytí všechny složky, které se týkají konfliktu, jako jsou vůně/zápachy, chutě, zvuky, předměty nebo lidé, a ukládá si je do té doby, dokud není konflikt zcela vyřešen. V Germánské Nové Medicíně se tyto otisky, které zůstávají následně po DHS, nazývají „koleje„. Tyto koleje jsou velmi podstatné, protože pokud je člověk již ve fázi hojení a náhle se aktivuje kolej prostřednictvím asociace nebo skutečného kontaktu, celý konflikt recidivuje a tento Speciální biologický program se všemi příznaky, které patří k danému konkrétnímu konfliktu, začne znovu od začátku. To je z biologického hlediska alergická reakce. Takže to, co se běžně nazývá alergie, je ve skutečnosti již fáze hojení po recidivě konfliktu. Biologický účel alergie spočívá v tom, že má sloužit jako varovný systém, který říká: „V takovéto situaci stále zažíváš DHS. Dej si pozor!“
Pokud je někdo alergický na určitou potravinu, jako jsou např. arašídy, vejce, jahody nebo čokoláda, byla tato potravinová látka s největší pravděpodobností zkonzumována v okamžiku konfliktního šoku. Nyní si to vyjasněme: když vynecháme dráždivou látku ze stravy, NEJDE o toto vyloučení potraviny, co léčí alergii, ale spíše o vyhnutí se kolejím! Pokud člověk reaguje na určitý pyl rýmou, můžeme usuzovat, že dotyčný pyl byl přítomen, když došlo ke konfliktu typu „tohle smrdí!“. Dokud nebude konflikt zcela vyřešen, bude specifický pyl sloužit jako kolej a „sezónní alergie“ se bude rok co rok opakovat.
Koleje je také třeba vždy brát v úvahu, když se potýkáme s „chronickými“ nemocemi, jako je artritida, angina pektoris, astma, hemoroidy nebo opakující se infekce. Podle Germánské Nové Medicíny znamená termín „chronický“, že stále znovu a znovu upadáme do stejného konfliktu. Abychom přerušili cyklus neustálého relapsu a mohli jednou provždy dokončit fázi hojení, musíme identifikovat kolej(e), které byly položeny spolu s původním konfliktním šokem. Vodítko pro zjištění příčiny alergie se obvykle skrývá v „kontextu“ alergické reakce. Všechny okolnosti, jako je čas, místo a konkrétní příznaky, musí být pečlivě prozkoumány. Pokud člověk trpí např. migrénami pouze o víkendech, zdroj se s největší pravděpodobností najde na pracovišti. Zatímco v týdnu člověk nemá žádné příznaky, v době volna – tzn. pryč z dosahu „viníka“ – organismus ihned využije první šanci k uzdravení. Pokud začleníme Germánskou Novou Medicínu do našeho každodenního života, naučíme se s rostoucí vděčností jazyku, kterým k nám mluví matka příroda.
Odkaz na stránky překladatelky Mgr. Jany Schön:
https://www.vykladanisnu.cz/gnm/
Další texty ke studiu:
Caroline Markolin, Ph.D. Zdroj Přeložila: Mgr. Jana Schön Pro Symbiózu Života upravil: Vladimír Bartoš Léto je za dveřmi, a tak na mnoho lidí čeká „období alergií“. Často jsem si říkala, proč mají někteří lidé sennou rýmu a jiní ne? Jaké faktory určují, zda máme alergii na určitý pyl…