GNM: Postmortální konstelace

Stáhnout PDF

Caroline Markolin, Ph.D.

Zdroj

Přeložila: Mgr. Jana Schön

Pro Symbiózu Života upravil: Vladimír Bartoš

Biologické konflikty: Konflikt teritoriální ztráty a Sexuální konflikt

Úroveň mozku a orgánů: Odpovídající mozková relé jsou řídicími centry děložního čípku/věnčitých žil (levý spánkový lalok) a věnčitých tepen (pravý spánkový lalok), umístěných naproti sobě v mozkové kůře.

Jakmile dojde k druhému konfliktu, osoba je v konstelaci a je maniodepresivní (srovnej s primární mánií a primární depresí). O tom, zda dominuje manická nebo depresivní nálada, rozhoduje, který z těchto dvou konfliktů je silnější. Konstelace může být trvalá nebo se může vracet kvůli kolejím nebo recidivám konfliktu.

SEKVENCE KONFLIKTŮ:

NHS: Normální hormonální stav; HTN: Hladina testosteronu nízká; HEN: Hladina estrogenu nízká. * U leváků je konflikt přenesen do druhé mozkové hemisféry!

Postmortální konstelace se projevuje jako nutkavé přemýšlení o smrti. Lidé v této konstelaci myslí jen na to, co se stane po jejich smrti; proto termín „postmortální“. Zabývají se představami, týkajícími se jejich pohřbu, kdo se ho zúčastní, co se tam bude říkat, kdo bude číst smuteční řeč, co se stane s jejich majetkem nebo jak jejich rodina a přátelé budou truchlit nad jejich smrtí („Přehrával jsem si pořád dokola svůj vlastní pohřeb, pokaždé jsem přidával nové detaily“). Účelem konstelace je umožnit jedinci stáhnout se do „říše smrti“, dokud jim život nezajistí lepší podmínky. Vystoupit z této konstelace je jako znovuzrození.

Příklad opakující se Postmortální konstelace: 46letý pravoruký muž prodělal Konflikt teritoriální ztráty kvůli neočekávané smrti matky, jenž vyústil v depresi (primární deprese). Kdykoli je v konfliktně aktivní fázi v souvislosti se Sexuálním konfliktem (jeho druhý konflikt), okamžitě se stává maniodepresivním. Protože ztráta matky převažuje nad sexuálními konflikty, je převážně v depresi. Během období, kdy je v konstelaci, neustále přemítá o své smrti. S primární depresí, tedy když není v této konstelaci, tyto nutkavé myšlenky nemá.

Tato konstelace se také může projevovat ve formě výstředností, jako např. posedlost úmrtními oznámeními, nadměrné okouzlení hroby a hřbitovy („Když jsou její děti ve škole, chodí na místní hřbitovy a fotí si stovky náhrobků“) nebo přehnaná fascinace pohřby. („Náš syn miluje pohřby. Je opravdu fascinován celou tou záležitostí smrti a pohřbů; je to jeho posedlost.“) V extrémních případech se u člověka rozvine závislost na pohřbech, kdy má nutkání zúčastnit se co největšího počtu pohřbů („Všechno dala do pohybu smrt mého otce v roce 1983. Nejprve si každé ráno pustím rádio, abych zjistil, zda někdo nezemřel. Pokud se z rádia nic nedozvím, volám do nemocnic a do místního pohřebního ústavu“). U jiných osob by tato konstelace mohla vyvolat touhu pracovat v hospici a pečovat o umírající nebo se stát poradcem pro pozůstalé.

Královna Viktorie, která vládla v Anglii v letech 1837 – 1901, byla posedlá smrtí poté, co její milovaný manžel princ Albert nečekaně zemřel v mladém věku 42 let. Během následujících 40 let královna vykonávala dlouhé smuteční rituály. Každé ráno muselo služebnictvo rozložit Albertovo ošacení, přinést horkou vodu na holení a vyměnit jeho ložní prádlo.

Královna Viktorie byla pravák (všimněte si, že na této fotografii drží svého psa na levé straně matky/dítěte). Proto prožívala smrt svého manžela jako Konflikt teritoriální ztráty, čímž se dostala do Postmortální konstelace (viz „sekvence konfliktů“ výše).

Patrick V. Ebenhöh (Německo), vyznavač gotické subkultury, spí v rakvi už přes deset let. Gotický životní styl zajisté přitahuje lidi, kteří jsou v Postmortální konstelaci. Video (v němčině) naleznete ZDE. Přepis anglického překladu ZDE.

Když je Postmortální konstelace mírná, vytváří silný intelektuální, umělecký nebo duchovní zájem o smrt. Člověka to díky této konstelaci neodolatelně přitahuje ke čtení literatury nebo sledování dokumentů o smrti a životě po smrti. Během období Postmortální konstelace má spisovatel silné nutkání napsat fiktivní dílo o smrti, skladatel složí rekviem nebo písně o smrti, malíř maluje obrazy s tematikou smrti. Badatel se může vášnivě věnovat studiu smrti a umírání. Pokud konstelace přetrvává, může tato vášeň trvat celý život.

Elisabeth Kübler-Rossová (1926-2004)

„Elisabeth Kübler-Rossová je jedním z lidí, kteří nejvíce přispěli celému lidstvu… Její neochvějné odhodlání a nadšení měly významný dopad na to, jak společnost jako celek přemýšlí o smrti a umírání“ (Jak jedna žena otřásla paradigmatem pohlaví, umírání a truchlení, 28. října 2016).

Kübler-Rossová zažívala krušné chvíle se svým přísným otcem, který se postavil proti jejímu přání být lékařkou a požadoval, aby se stala sekretářkou v jeho podniku. Vzepřela se plánům otce a v 16 letech odešla z domova. Byl toto Konflikt teritoriální ztráty (její druhý konflikt – viz „sekvence konfliktů“ výše), který vytvořil Postmortální konstelaci?

Podle článku v NYT „v 70. letech 20. století byla zapletena do skandálu poté, co se zjistilo, že jedna jasnovidka v jejím kalifornském duchovním centru měla sex s truchlícími vdovami, které si myslely, že ve tmě objímají své zesnulé manžely“ (New York Times, 26. prosince 2004). Tento sexuální skandál mohl zesílit Sexuální konflikt (její první konflikt), který musela zažít již v mladším věku. Elisabeth Kübler-Rossová byla pravák. Povšimněte si jejích mužských rysů obličeje.

J.K. Rowlingová, spisovatelka fantasy románů Harryho Pottera, přiznává: „Moje knihy jsou z velké části o smrti.“ Svou posedlost smrtí připisuje traumatu ze ztráty matky, která zemřela ve věku 45 let. „Sotva uplyne den, kdy na ni nepomyslím“ (The Telegraph, 10. ledna 2006).

Americký film Harold a Maude vypráví příběh Harolda, mladíka, posedlého smrtí. Jeho koníčkem je účast na pohřbu cizích lidí. Při jedné takové příležitosti se setká s Maude, 79letou excentrickou ženou, která sdílí Haroldovu „mánii“… Skutečné dobrodružství této konstelace!

Intenzivní Postmortální konstelace vyvolává nutkavé myšlenky na spáchání sebevraždy (proto v GNM také nazýváme tuto konstelaci jako Sebevražednou konstelaci). Sebevražedné myšlenky se neustále týkají toho, kde, kdy a jak si vzít život. V mysli představovaná sebevražda je typicky „mírná smrt“, jako je předávkování prášky na spaní, otrava, vdechování toxických plynů nebo utonutí (porovnej sebevražedné představy s Agresivní konstelací nebo „Vznášející“ konstelací). Sebevražedné vzkazy jsou rozsáhlé a dramatické jak stylem, tak obsahem. Zde nacházíme „hrdinskou smrt“, kdy je člověk přesvědčen, že jeho smrt poslouží většímu dobru, a také „mučednickou smrt“, kdy sebevrah zinscenuje svou vlastní smrt s úmyslem vstoupit do dějin. V kombinaci s Megalomanskou konstelací je sebevrah hnán touhou po získání sympatií a obdivu za to, že obětoval svůj život.

Dokud je v popředí depresivní nálada, člověk pouze o sebevraždě uvažuje nebo o ní mluví. K vykonání sebevraždy však dochází poté, kdy se náhle reaktivuje konflikt spojený s mánií, neboť se jedinec setkal s konfliktní kolejí (určitá situace, určitý předmět, setkání s určitou osobou) nebo došlo k recidivě konfliktu. K této změně může dojít během zlomku sekundy.

POZNÁMKA: Sebevražedné myšlenky, pokusy o sebevraždu a sebevraždy se dějí pouze v maniodepresivním stavu, nikdy s primární depresí nebo primární mánií. Snaha o sebevraždu je motivována instinktivním pocitem, že bez teritoria a bez sexuálního partnera je existence, přísně biologicky vzato, „nepotřebná“.

Tento snímek mozku pravorukého muže ukazuje „Sebevražednou konstelaci“ (viz schéma GNM výše), zahrnující mozková relé věnčitých tepen (pravý spánkový lalok) a věnčitých žil (levý spánkový lalok). Velikost Hamerova ohniska v levém spánkovém laloku poukazuje na to, že muž prožíval Sexuální konflikt (viz Sekvence konfliktů výše) jako intenzivnější.

Z klinických pozorování vyplývá, že lidé, kteří trpí depresí, obvykle spáchají sebevraždu v době, kdy deprese ustoupí („Pokusy o sebevraždu zvláště stoupnou poté, co depresivní pacient poprvé začne s terapií. Zvláště tragické je, když pacient podstoupí terapii, deprese značně ustoupí, a poté si sáhne na život,“ Understanding Thoughts of Suicide, 10. ledna 2022). To také vysvětluje, proč antidepresiva zvyšují riziko sebevraždy.

„FDA vyžaduje u všech (antidepresiv) SSRI ‚závažné varování v rámečku‘, které výslovně uvádí, že (tyto léky) zdvojnásobují míru sebevražd u dětí a dospívajících ze dvou ku 1 000 na čtyři ku 1 000“ (Big Pharma, Antidepressants and Suicide, 10. června 2018).

Antidepresiva známá jako SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) zvyšují hladinu serotoninu v mozku tím, že zastavují absorpci přes různé receptory mozku (viz teorie chemické nerovnováhy).

Pokud má někdo sebevražedné tendence předtím, než začne užívat antidepresiva, lék vyvolá ústup deprese a zvyšuje manickou náladu. Lék tedy nezpůsobuje sebevražedné myšlenky, ale spíše usnadňuje praktické provedení sebevražedného plánu (viz také antidepresiva a násilné chování). Dr. Hamer: „Příznaky nelze léčit chemikáliemi, ale pouze uvažováním o konfliktech.“

GNM přístup je následující:

→ Udržovat klienta v depresivní náladě tím, že se zaměřujeme na konflikt, související s depresí, abychom zabránili sebevraždě.

→ Vyvíjet strategie, jak se vyhnout kolejím, které jsou spojeny s mánií, související se Sexuálním konfliktem nebo Konfliktem teritoriální ztráty (viz Sekvence konfliktů výše).

→ Snížit význam konfliktu, souvisejícího s depresí, a NEŘEŠIT ho, neboť je zapojeno relé věnčitých tepen. Pokud by byl vyřešen intenzivní Konflikt teritoriální ztráty nebo Sexuální konflikt, osoba by během epileptoidní krize utrpěla srdeční infarkt (viz úroveň orgánů). Snížení významu konfliktů snižuje intenzitu konfliktů a sebevražedné myšlenky ustanou. Cílem přístupu GNM je tedy změnit intenzivní konstelaci na konstelaci mírnou, se kterou může člověk pohodlně žít.

Další texty ke studiu:

Vladimír Bartoš

Caroline Markolin, Ph.D. Zdroj Přeložila: Mgr. Jana Schön Pro Symbiózu Života upravil: Vladimír Bartoš Biologické konflikty: Konflikt teritoriální ztráty a Sexuální konflikt Úroveň mozku a orgánů: Odpovídající mozková relé jsou řídicími centry děložního čípku/věnčitých žil (levý spánkový lalok) a věnčitých tepen (pravý spánkový lalok), umístěných naproti sobě v…

Sdílet na sociální sítě